Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

jarmik: Už od školních dob jsem si vypěstoval jednu (z mnohých bohužel) strašnou osobní pověru, která mě nechce pustit. A ta pověra je, že příjemnost rána je opakem příjemnosti dne. Tzn. je-li ráno v pohodě, bude to pak už jeno kataštrófe.

No, nemám nejjednodušší povahu...