Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kokina: Já mám rána čím dál pomalejší ... Tudíž začínáme být s mým pubertálním synem dva. Máme to přesně jako eithne. Můj muž a dcera nedokážou pochopit, že si někdo, kdo potřebuje opustit byt v 7:00 natahuje budík UŽ na 6:00. Ale vysvětlujte jim to. Peklo ovšem nastává v létě, kdy se jede na houby a byt je třeba opustit v 5:30! Chápete to, že jo?
Jinak článek je bezva, zase jsem udělala dobře, že jsem nakoukla.