Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

james003: To se libi James 003

---
james003.pise.cz

jk: To se líbí JK

---
jk.pise.cz

djová: zajímavé, díky za inspiraci

hospodynka: Dinosauři? Já tohle dětem vysvětlovala na normálních zvířátkách, jako jsou jeleni, kočky a tak

---
hospodynka.pise.cz

samarka®svetu.cz: To mě nikdy nenapadlo jak to berou děti...já jsem naštěstí zatím nic takového nezažila...

---
samarka.svetu.cz

lentilka®sdeluje.cz: Slečna za svůj skoro osmiletý život zažila už čtyři pohřby. V poslední době dva krátce po sobě - Chlapova babička a necelý rok po něm děda. Na babiččině pohřbu se divila: "Mami, on Chlap nebrečí?". A na dědově s uspokojením sledovala, jak máčí kapesník. Dva roky před tím, když umřel manžel mé matky, který jí byl tak trochu dědou, posbírala kamínky, natrhala kytičky a v koutě dvorka mu postavila hrobeček. Tak nevím, ale mám pocit, že tuhle stránku života celkem chápe.

---
lentilka.sdeluje.cz

psycho*: Díky za sympatický tip

et: To vypadá vážně zajímavě. Tuhle jsem četla něco podobného, příběh pro malé o dědovi, který onemocněl Alzheimerovou chorobou. A ta kniha je tak kouzelně napsaná, že mi z ní šel chvílema až mráz po zádech. Lentilka pro dědu Edu od Ivony Březinové, kdyby vás to někoho náhodou zajímalo

---
et.pise.cz

sargo: Obávám se, že Jášu z přesvědčení, že když někdo umře, tak se znovu objeví a bude muset opakovat poslední level, jen tak něco nevyléčí

---
sargo.pise.cz