Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

mostyn: Na svůj první den ve škole si vzpomínám pouze mlhavě, ale na něco přeci - na paní učitelku a vychovatelku v družině. Kdo by řek, že už je to tak dlouho ( 11 let). Život utíká strašně rychle a než se naděju budu v důchodu - tedy vlastně já už asi žádnej důchod mít nebudu, mě odvezou do márnice přímo z pracoviště