Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

dreamy*: Přeji Koblížkovi hodně štěstí, ať se mu ve škole daří a doufejme, že tam bude rád chodit i v budoucnu
Jinak s tou vychovatelkou "stará jedubaba s bradavicí na nose", je pro tu moji přesné označení