Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Keigi, to jsem ráda, že nejsem sama. Překvapují mě lidi, kteří si pamatují detaily i ze školky. Já si nepamatuju nic.
A kdy jsem slavila první školní den já? Radši ani nepočítám