sargo: Kombinace všeho Blog nebog, publikovatelné nebo ne, sumíruju si v hlavě písemnou verzi události. Aby byla sepsána, musí být čas a chuť a samozřejmě pocit, že je to vhodné. Ale občas tam prostě něco mrsknu a řeknu si "ále co, od toho je to blog"
Podařilo se mi nastavit si v hlavě, že blog nemusím příliš propracovávat - díky tomu jsem ho vůbec schopná uveřejnit - kvalitě je to samozřejmě naškodu, ale - díky tomu jsem ho vůbec schopná uveřejnit
Ale často mi přijde škoda, že se na něco nedostane. Ne tak kvůli čtenářům, ale spíš pro mě. A nejvíc mrzí maličkosti, které nejsou na samostatný článek, ale ani se k ničemu nehodí je přidat a přitom je nechci zapomenout, ale nakonec zapadnou úplně...