Jsou i výjimky, přiznávám. S některými články si dávám trochu víc práce (ale není jich moc, mám-li být upřímná). Poslední dobou to byl např. ten o Robinsonu Jeffe/... nebo o knížce Viky, Viktor a Bůh nebo o Roku kohouta. Z dřívější doby třeba článek o obrazu Hieronym/.... Jinak mám na blogu příspěvky plytké, krátké, bez pointy a psané v rekordních časech.
Kolikrát po sobě ani nečtu, co napíšu, takže se v článcích objevují překlepy nebo logické chyby. Problém mám se jmény. Přestože se snažím, aby veškerá jména byla změněna, někdy se uprostřed článku zapomenu a Kristýnu překřtím zpět na Karolínu.
Dřív jsem se snažila, aby to, co napíšu, mělo hlavu a patu. Jela jsem třeba metrem a když jsem tam zažila něco zajímavého (ale jo, dá se), říkala jsem si, že to musím zaznamenat v blogu. Z této fáze jsem se posunula do dalšího levelu. Teď kliknu na Napsat nový článek, vynechám nadpis a říkám si: O čem budu psát? Mám napsat tohle? Nebo tohle? Bude TOHLE někoho zajímat? Chci se k TOMUHLE vracet? Napíšu pár řádek, přidám nadpis, rubriku (když nezapomenu), vyberu nějaký obrázek a kliknu na Zveřejnit nyní.
Není to ideální cesta. Umím psát i hezčí články. Ale na blogování se mi líbí právě to, že si člověk může psát, co chce. Těžko by mi asi v redakci vzali tenhle článek. Ty, za které mi platí, mi trvají déle a mám s nimi daleko víc práce. Tady na blogu právě klikám na Zveřejnit nyní a když mě to popadne, můžu si napsat třeba za minutu podobný blábol. Nebo taky ne.
A jak píšete vy? Máte koncepty? Přepisujete? Nebo házíte myšlenky na virtuální papír?