Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

míša: Naše malá neuměla říkat R ,bylo jí lehce po pátém roce, nutit se mi ji nechtělo, ale přece jen jsem netrpělivě čekala, kdy ho začne vyslovovat Najednou ji u v čekárně u doktora slyším, jak plynně čte: ORDINACE. A tak se provalilo, že čte. Odpozorovala to nějak sama, od sestry, díky počítači a bylo. Nic nepomohlo, že jsem jí to záměrně neučila, aby se měla v první třídě nenudila .