Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Sargo, být otec, beru taky jakýkoli počet dětí. Nevím jak u vás, ale Koblih jezdí domů za tmy, za tmy odjíždí a děti vidí tak málo, že z toho ani nestíhá být na prášky (a všem tvrdí, jak jsou roztomilé)

I sci-fi může být realita