Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: U nás MD čerstvě otevřeli, tak jsem zvědavá... doma s Jášátkem není k vydržení, mezi dětmi je blahem bez sebe a vzorňák, tak držte palce S vědomím, že ten binec, co právě dělá, nedělá doma, vydržím i libovolné řeči o kakání (ke kterým mohu, vzhledem k našim peripetiím, přispět velmi zeširoka! )

Na angličtinu se taky moc těším, ale zatím jsme u "mami!" česky a i to je na oslavu

Martině poraď, ať mu uvaří Maryšino kafe. Na vdovský důchod je mnohem lepší spoleh, než na alimenty (Nepochopím tyhle akce asi do smrti...)