Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

modry*: jednou na tohle budeš vzpomínat jen s malým zamračením, všechno se už musí brzy obrátit na tu správnou cestu... to ani jinak nejde. Držím pěsti...