Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: Ježuch, ještě žvejkačky... jsme sto let za opicema, nejsme ani ve fázi cucání bombónů. Prostě jsem nepřišla na jediný důvod, proč mu je dávat. Jáša taky ne, takže se místo cucání naučil všem dobrákům darovacím říkat "ne", to taky není špatný.