Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

zmrzlinka: U nás našťastie tiež Eli verí, že žuvačky sú až pre veľkých. A dokonca ma upozorňovala, že niekto v školke mal žuvačku a "to se předce nejí". Cukríky tiež celkom odmietame, i keď nejaké želatínové už mala. Hlavne, ich dostávajú očas v školke . Ale žuvačky a lízatká majú snáď zakázané nosiť.
Žvýkacího strejdu nemáme, tak asi ešte chvíľu svet bublin ostane neznámy