Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

nena: Kdysi jsem měla v novinách "své" místečko a psala jsem sloupky, tak vím,že se člověk jako-by vyčerpá a najednou co? To přejde! Projít se, dívat se,...potom se sám sobě diví, že píše třabas i o dešti a poutavě.