Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

lucik*: Mě by to asi ani reklamovat nenapadlo, to už by se muselo stát fakt něco strašnýho. Nechám to dorůst a změním kadeřnici. Poprvé v životě teď chodím ke kadeřníkovi, který si s tím vždycky úžasně vyhraje a jsem mooooc spokojená.