Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

davidhavel: Ahoj, musím přiznat, že až do přečtení svého článku jsem byl jeden z těch, co podobné události komentovali také takto... třeba když "nedávno" tady u nás propadlo odrosteljší batole jedné mámě šachtou za výtahem, nedokázal jsem pochopit, jak ho mohla neuhlídat... příště se nad svými slovy asi více zamyslím... jo a na svého anděla strážného věřím, mám tam totiž dva... hlídají mne pořád a dobře!