Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hablina: Také jsem kdysi měla podobné kamarádky. Ony byly z paneláků, já mám domek se zahrádkou, tak se vždycky sedělo u nás. Občas si ke mě odkládaly svá batolata, když šly s formuláři na sociálku (bydlím po cestě).Zaplaťpánbu se postupně všechny odstěhovaly.