Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

valach ostravski: "Se Ti to sice kecá", ale máš pravdu.
Jak jsem řekl - dotyčná máma by si měla uvědomit, jak se chová ona - její děti jsou jejím obrazem a na geny toho sice lze svést dost, ale úplně všechno určitě ne. Vím, o čem mluvím - švagrová má dítě s "tmavě bílým spoluobčanem." Neteř taky svého "tátu" nezná, v jejich komunitě se nikdy nevyskytovala a přesto tam náznaky toho chování byly. Zvládlo se to výchovou.