Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

modry*: nechci být krutý nebo negativní, ale když o tom po obědě přemýšlím (bůh ví proč) už se tolik neptám, kde se berou děti, které mají potřebu být EMO (v tom drsnějším způsobu), děti které mají potřebu zkoušet drogy nebo jiným způsobem upozorňovat na to, že nemají nikoho, kdo jim věří nebo jim na nich záleží... ale to je už extrém, ačkoliv není nereálný