Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

mirekČ: Teda Laďky Kozderkové je fakt škoda. No tak ono je škoda každého života, že? Ale ta předčasná úmrtí jsou zvlášť smutná. Nejhorší je, když rodiče přežijí své děti. ((