Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

modry*: úplně jako z filmu, kdy někdo dělá doktora, protože to rodiče vždycky chtěli a jsou na něj teď pyšní... a nakonec skončí jako knihkupec a je šťastný... paní to určo nemá lehký, ale možná jí to pomůže odrazit se a začít dělat co z čeho bude mít větší radost...

vždycky jsem chtěl být knihkupec, vyučil jsem se jako knihkupec, začal jsem pracovat jako knihkupec a stále jsem knihkupec...

Ono, kdo dnes dělá to, co se ve škole naučil, hoď kamenem...