Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

hospodynka: Mno, jak to vidím já, Koblih nejspíš krátkodobě zblbnul, ale ono ho to přejde, byť s tím následkem, že Kobližci budou mít kdesi ještě jednoho sourozence. Teď je to o nervy, za pár let bude chlap nechápavě kroutit hlavou sám nad sebou.