Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: No to je teda něco... jak z časopisu pro ženy, rubrika "stalo se". Nikdy jsem nepochopila, jak se tohle může stát i inteligentnímu rozumného chlapovi. To už snad musí být druh nějaké duševní nemoci? A že ještě včetně TĚCH řečí o bezstarostné a bezbranné Ivetce, co na rozdíl od manželky se třemi dětmi potřebuje pomocnou ruku...
Každopádně přeji pevné nervy. Snad mu dojde, že se chová jako mamlas.