KOBLIHA
Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
|
Článek Prostě ho NEMÁM.
Komentáře k článku: Prostě ho NEMÁM.
modry*: hm, já myslel, že chodí maximálně do školky... nějak "mi" rychle vyrostl, kluk jeden
tyna®pismenkuje.cz: Nedávno jsem si prožila něco podobného, sice jako středoškolačka a s peněženkou, ale i tak plně rozumím radosti při nálezu mobilu 
.
sargo: Mobil a cvičky jako bonbónek, to už je něco 
Tuhle jsem prohrábla krabici se ztrátami a nálezy ve školce, jen tak pro zajímavost, a ke svému nezměrnému úžasu tam našla hned dvě Jášovo hračky. Jak je propašoval netuším, vždycky se v autě ptá, já řeknu ne, on je mrskne zpátky a jde bez nic... a ono asi ne... 
eithne: Juch, to je fajn, že se našel. Taky jsem o mobil přišla mezi spolužáky, v osmé třídě, vzal mi ho někdo z nich, bídáci. Brána do reality.
Neber Koblížkovi JAKO, každý má nějakou svoji slovní vatu 
hospodynka: Tímto jsem se utvrdila v přesvědčení, že malým dětem mobil do rukou nepatří. Už tak mi tečou nervy, když Anič tu i onde ztrácí rovnátka.Na mobil si holka bude muset počkat. Koblížkovi držím palce, ať už se mu to nestane.
james003: No ono to ma sve proti i pro. Dnesni doba je "divocejsi" a neni spatne mit moznost zjistit kde potomek je, ci byt na prijmu v potrebe nouze..
hospodynka: Pravda, i u nás v Městečku už před pár lety Liána s kámoškou narazily na pedofila.
lufa: Za sebe jsem stále názoru, že je mobil pro lidský organismus škodlivý. Zvlášť pro děti. Pokud bude možno, dětem mobil dávat nebudeme.
hospodynka: Ano, když chce dítě mobil, ať si naň vydělá - čím že omobilování potomků odsouvá kamsi do pubertálních let.
vojtahavel: Já si mobil koupil za peníze z pojistky, které mi vyplatila škola a pojišťovna, když jsem si zlomil ruku 
. Od mámy jsem dostal ty peníze se slovy "Byla to tvoje bolest, tak jsou to tvoje peníze"
modry*: já za zlomenou ruku dostal autodráhu... jen ta zlomenina byla v létě a autodráha až na Vánoce 
vojtahavel: Já měl naštěstí zlomenou ruku v zimě. Ale sádru jsem měl čtvrt roku a navíc ještě na pravé ruce - jsem pravák. Naštěstí mám ve škole hodné učitele, co mi okopírovali látku od mé spolužačky a já si to jen pracně jednou rukou nalepil do sešitu.
kubka: já jsem nikdy žádnou zlomeninu ani menší zranění neměl, ale teď nevím jestli mám být za to rád nebo naopak...
dj-team: Jé, to je legrace, já měl taky první mobilní telefon z pojistek za zlomené zápěstí v celých 22 letech. Sejmula mne jedna hloupá a zlá paní z kola. Hloupá, protože to zavinila z blbosti a zlá, protože z nehody odjela. Sádra tři měsíce a pište diplomku jednou rukou, trvá to dvakrát tak dlouho .
Ale dneska je jiná doba a prckům telefony koupíme dle tlaku okolí na ně (prcky). Jsou sice jiné metody, ale telefon mi zatím vychází nejlevněji a vcelku prakticky.
vojtahavel: Já měl zpřelámanou vřetení kost na 3x, nic moc. Sklouzl jsem po míči a nešťastně jsem spadl na ruku
sargo: Ano, na tento rodičovský přístup dodnes vzpomínám s láskou Doba se mění - samozřejmě to chce přiměřeně všeho - ale chtít po dětech dodržovat naše standardy mi připadá jako zavírání očí před skutečností... to je jako nevzít je na výlet do Paříže jenom proto, že za nás taky nemohla jet celá rodina naráz
james003: Mi se to v hlave mota a Ty to umis tak hezky prdnout na "papir", moje rec, souhlasim
kaci: Happyend, jupííí! To mi připomnělo... kámoška před měsícem nakládala děti do auta (jedno tříleté, jedno 2měsíční) a zapomněla k nim naložit podvozek kočáru. Když si vzpomněla a vrátila se tam, byl fuč. Dobří lidé nevymřeli, našel se jaksi přes vysílání rádia a řidiče trolejbusu, co to slyšel a viděl ho postávat na silnici.
---
kaci.pise.cz