Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

greene: Kobliho, padám před tebou na zadek... a stejně tak z Ivetky, ale z jiného důvodu. Tohle je vážně jako vystřižené z nějaké venezuelské telenovely.
Páni, nemám slov a držím ti palce... kupovat si manžela... *nechápe a kroutí hlavou*