Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

anuska: Nechápu, že to nikdo nenapsal, asi je to i o slušnosti, ale já to napíšu, a klidně, Ivetka je hloupoučká ... děvka.
A Koblih trubka, že se tak zahodil.
Když si představím všehchy ty roky, co jste spolu, děti, dovlené, starosti s bydlením, atd., atd., je mně nanic, asi jsem na to moc mladá, ale nechci toto někdy taky řešit, ale jak tomu zabránit??