Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: Fíha, to už začíná mít přímo literární kvality!
Ivetce bych nevyčítala, že zkouší cokoli, na co má (finančně i schopností vyjednávání ) - asi jí pomalu začíná docházet, do čeho se namočila. Být svobodná matka musí být běs, o normálních vztazích si už může leda nechat zdát.

Držím palce, Kobliho, ať tyhle scény ustojíš! To není fér, že musíš něco takového řešit... po tom všem, co člověk do vztahu s tím druhým investuje.