Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: Já ti nevím, jestli nečteme každý jinou story, ale myslíš, že tohle může mít dobrý konec? To bude nekonečný proud drobných a větších problémů na pokračování pořád pryč - bude tu to dítě a nakonec bude Kobliha ráda, když jí neskončí na krku. (Což, koneckonců, není ještě ta nejhorší možná varianta.)
A jestli je Ivetka schopná klofnout pana doktora, žádná nezkušená smolařka to nebude ;o)