Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

bublina*: Vykřikovacího máme taky, vždycky v klidu nakoupí, uklidí nákup a pak začne hulákat - ZDRAVÍM VÁS ČEŠIII, TO SI ZASE ŽERETE, CO TADY DĚLÁTE PANÍ XY, JÁ MYSLEL, ŽE VŠECHNY KOMUNISTY POVĚSILI - atd. Když jsem ho slyšela poprvé, dost mě to vyděsilo.