Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: U nás je to takhle s knížkami. Nebo se sadou fotek ze školy. Dítě přinese sadu od pana fotografa (portrét, fotku třídy, příšerně udělaný stojánek na fotku atd.) a lísteček s částkou. Chceš fotky? Pošli peníze. Nechceš? Přines je zpátky.

Neznám dítě, které nosí zpátky fotky...