Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

bublina*: Ano, při takové konverzaci nasadím přiblblý úsměv, nebo raději jdu smažit bramboráky nebo něco STRAŠNĚ důležitého dělat. Od jisté doby podobné návštěvy nemáme, asi se rozkřiklo, že se mnou není o čem.......a co melu já, zas asi nikoho nezajímá. Proto mlátím do klávesnice