Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

davidhavel: Kamaše jsem nosil taky, i ty punčochy, naprosto chápu, jak jsi se cítila... k těm spolužákům... no, v určitém věku to k tomu prostě patří, ale většina z toho vyroste...