Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: Tohle není ten případ. Rodiče mají peněz dost - hlavně ale nos až do nebes, takže Ládík nesmí jezdit s klukama ze školy, protože jsou "pod jeho úroveň" a Ládík brzy přestoupí na soukromou školu, protože "státní nestojí za nic".

Kolečka byla značková, kolo taky, noční košile nevím...