Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

valach*: Nic nespaluj - vždycky je v tom kus života a někdy se k tomu budeš chtít vrátit.
Mám napsané takové malé zamyšlení v "rozepsaných" a sbírám drzost ke zveřejnění. Ale myslím, že té drzosti až tolik neseberu.
Tím jsem chtěl říci - svoje věci si schovej, po některých záležitostech je kulové i těm nejbližším.