Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

markisha®blbne.cz: Když jsem byla malá, tak mi děda vyprávěl, jak jejich rodinu (bylo jich šest dětí), položidovská, snad tatínek byl Žid, rozdělili s hnědýma očima do koncetráku s modrýma na převýchovu a prateta mi o koncentráku vyprávěla, takže se mnou pro změnu rostla nenávist k Němcům, než mi došlo, že to není o národnosti, ale o odvrácené straně "lidství". Jinak na základce jsme měli ve třídě snědou Maďarku i černošku a byly dost oblíbené, do Maďarky byli zamilování všichni kluci a s černoškou chtěli všichni kamarádit