Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: Ha há, to jsem si vzpomněla, jak jsem si musela povinně přečíst Bez dcerky neodejdu (a byla zásobena i nadále, ale už jsem jí házela na hlavu, protože se tam nevyskytovala ani jedna kosmická loď), protože mamina byla přesvědčena, že takového exota jako jsem já (ach, jak málo rodiče znají své děti! ) je třeba průběžně zpracovávat, aby si domu nepřivedla nějakého cizince nevhodného druhu.