Komentáře k článku: Esemes
newold®blbne.cz: :( Četla jsem o tom... Zrovna minulý týden jsem přišla o kamarádku. Čtyřicet let. Co je to za věk?! Na nic si nestěžovala. Nic ji nebolelo. Prostě to přišlo a bylo. Embolie. ... Smrt je mlsná.
contritus: Dceři minulý týden umřel kamarád - 30 let, 9 měsíců po svatbě - prostě usnul navždy.
davidhavel: Chudák, skočil naposled... osobně bych do toho nejspíš nikdy nešel... chápu, že je potřeba si vyplavovat adrenalin (třeba jako při jízdě na motorce, což je nejspíš ještě více nebezpečné), ale tohle.. tohle je na mě moc...
ironic*: ne,nadarmo se říká:"sportem k trvalé invaliditě".....tady to však dopadlo ještě hůř :-( horší je to o to,že ten člověk věděl co dělá a přesto se té zubaté neubránil.
lufa: Bohužel podobné situace znám a to jak ze vzduchu, tak ze silnic :-(. Víš, jak se stalo to a to, byl to ten a ten :-(.
contritus: Čtvrtá věta a tušila jsem... Včera jsem něco na půl ucha zaregistrovala. Smutné.:(
dark*: Jo...je to boj.....člověk by musel sedět ve zlatý kleci a ani ta ho neochrání..... Berme to jak to přijde....Nikdo z nás jí nepřečůrá...tu zubatou s kosou..... Škoda ho je, ale škoda je každýho mladýho života....
dj-team: Padák si oblékám na záda pravidelně při létání jako záchranný prostředek, ale nerad bych ho používal.
Mám kamarády paragány, ale nerozumím jim. Pro mne je skákání z letícího a řiditelného letadla nerozvážnost. Nicméně každý víkend se semele několik zašmodrchání hlavních padáků s bezpečným koncem na záložáku, ale tohle nás uzemnilo všechny.
Safra.