Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

david - ohněta: Taková báječná léta bych chtěl prožívat znova a znova a nikdy nevyrůst. Jsou to krásné starosti

jirka*: Ach jo...
Je to naprosto tak...
Někdy si říkám, že dětství by mělo přijít na konci života. Za odměnu...

---
motivace.pise.cz

kobliha: Jirko, přesně tak. Na konci života - za odměnu...

---
kobliha.pise.cz