Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

klara*: Knížka mi taktéž utkvěla v paměti, je krásná, smutná a je dobré ji dát precíst matkám, které si myslí ze ma mají hrozné deti, pak poznají ze ne.
cetla jsem i Indiánský běh a Křepelice a jen tak si trochu schnít. Rok kohouta ale vede. verim ze jednou bude v doporucené cetbe studentů gymnázií.
Můj koment http://lukas.faltynek.com/2008/07/03/rok-kohouta-terezy-bouckove/