Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kobliha: (H)anko, díky za komentář.
Porodné mě taky zaskočilo, je toho dost, co asi "běžný člověk", který se o adopci nebo osvojení nikdy nezajímal, neví.
Odmítnutí dítěte je někdy jediná cesta k přežití (rodiče narkomanů a alkoholiků by mohli vyprávět) - je to těžké, ale někdy to jinak nejde.
Souhlasím s tím, že biologické dítě to v takto sestavené rodině nemá jednoduché.