Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

fyzmatik: Příběhy jsem poslouchal jako četbu na pokračování - svérázně je namluvila sama autorka. Bylo to místy naprosto beznadějné - často jsem se ptal sáme sebe, jak je možné něco takového v adoptované rodině vůbec zažít a nepoučit se z toho. Hodně frustrující dílo...