Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

meril*: Ty výtvory mi připomínají profesorku na výtvarnou výchavu. "Neberte si dva ubrousky na utření, bohatě postačí jen jeden, co myslíte? Pan školník je sem chodí nerad doplňovat." Aneb zužitkovat vše, co se dá, pro co možno nejvíce věcí/účelů.