KOBLIHA
Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!
A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.
|
Článek Nový brácha
Komentáře k článku: Nový brácha
eithne: Neporadím ti, co máš dělat, protože to těžko někdo ví míň než já. Ale přeju sílu, pokud jí bude potřeba. A přeju, aby jí potřeba nebylo.
am: V tomhle se dost těžko radí, když to člověk neprožil. Já bych to nechala ještě pár dní "uležet" a dětem bych zatím nic neříkala, na to je vždycky dost času. Třeba ti ten čas pomůže v dalším rozhodování. Jak ale říkám, každá rada drahá. Každopádně přeji, aby tvé konečné rozhodnutí bylo tím nejlepším, jaké se dá v danié chvíli udělat 
---
am.pise.cz
kaci: Hm, to je fakt šílený. Ale jak se znám, tak bych byla hrozně zvědavá, sice bych dělala, jakože nic, že mě to vůbec netankuje, ale určitě bych "pátrala". I když děti bych do toho netahala. Ale tak by to bylo celý děsně užírající. A nejspíš i bude 
Možná až si Ivetka najde nějakýho jinýho chlapa, náhradního tátu, tak to pak opadne.
---
kaci.pise.cz
kaci: "Jakože nic" se dělá přesně ve stylu "nedělat nic, přikrčit se a vyčkávat". Ale to "jakože" je tam podstatný.
---
kaci.pise.cz
bublinkacz*: Hm. Opravdu divná situace. Strašně tě obdivuju, jak si to ustála. Muselo to hodně bolet. Tvoje děti by se to ale raději měly dovědět od tebe nebo manžela dřív, než jim to sdělí nějaká "dobrá" duše někde na ulici či ve škole. Stejně se to dozvědí. Je to jejich sourozenec i když jen napůl. Když už si Kobliha nevyhodila rovnou, promluvte si o tom, kdo to řekne dětem. Tak bych to řešila já i když jsem ráda, že nemusím.
lufa: Fakt že jo Kobliho, je to zajímavé. Držím palce, ať všichni všechno zvládáte a nějak spolu vycházíte. Hlavně aby novorozené dítko na tom nebylo bito a mělo klidné dětství.
hospodynka: Přemýšlím, co dělala ve stejné situaci teta. Dětem to řekla - jenže ty už byly dost velké tenkrát. Asi bych vyčkávala.
tynushe*: I já ti s tímhle "problémem" neporadím, ale určitě budu držet palečky, aby si to všechno nějak vyřešila a zvládla
klára: Pokud je plán takový, ze Koblih bude priznany otec ditete, bude ho tedy asi cas od casu vidat, a hlidat. takze pokud dostane dite na vikend, bude s nim prece jen u Koblihojvech,tudis i Kobližatka budou vedet, ze maji sourozence a v tom pripade at to vi hned. urcite by je nastvalo, kdyby se to dovedeli treba az za par let, jako to byva ve filmech.
Kobliho, je to proste zivotni zkusenost, tak to tak ber, stejne hodne hraje pro tebe, kdyz nebyl u porodu. Az si Ivetka sezene noveho Kobliha, bude to zase treba vsechno jinak.
lentilka.sblog: Máš z toho hodně zmatené pocity, co... Já bych teda měla. Jen doufám, že mě život před nic podobného nepostaví, fakt bych nevěděla, co s tím... Já ti můžu jen držet palce, abys to ustála s grácií.
newold®blbne.cz: 
Nezáviděníhodná situace. Iveťáček je ale poslední, kdo za ni může. Je to nevinný mrňousek. ... Držím Ti palce. Jsi statečná máma. Buď taková i dál. Budeš to potřebovat. 
jarmik: Můj tip: v této konstelaci není pro Tebe moc rolí na výběr. Bohužel za Iveťáčkem pořád ve stínu bude Ivetka, takže asi bude muset být někdo občas ten nepopulární, kdo Iveťáčka bude držet na distanc, aby Ivetka neničila rodinu. Moc alternativních adeptů na tento úkol asi není...
renata*: Milá Kobliho, už před nejakým časem jsem narazila na Tvůj blog a od té doby u mě platí - Kobliha k snídani. Držím Ti palce, ať to zvládnete - hlavně Ty. Před časem jsem taky prožila pár životních kotrmelců ve vztahu, o kterém jsem si myslela, že je na celý život.I když Tě osobně neznám, myslím na Tebe.Bude líp - uvidíš. Měj se Renča
valach*: Stará zvířecí moudrost praví: Když nevíš, co dělat, nedělej nic. Přikrč se a vyčkávej, co se bude dít, ono se totiž dřív, či později něco dít začne.
Stejně ať uděláš cokoli, bude to špatně. Jo a to "veselé a milé" teprve přichází, jsi na začátku. Ještě si to velmi, ale opravdu velmi "užiješ". Zůstaň nad věcí a když budeš mít pocit, že to nezvládáš, zkus se na to podívat jako na divadelní hru. Vypadni z jeviště na balkón, ať získáš patřičný nadhled.
Nechej Kobliha ať sám svým dětem vysvětluje "who is who". Proč bys to měla dělat Ty za něj? Nechť se sám podusí ve vlastní šťávě.
Jo, a ten malý za nic nemůže...
Hodně štěstí.
sargo: Dětem asi něco vysvětlovat je předčasno, ono ještě nějakou dobu potrvá, než přijdou časy sdílení Iveťátka. A do té doby se může stát věcí... Ale jak již bylo řečeno, tohle vysvětlování bych asi nechala na Koblihovi ;o) Na druhou stranu, vidím tam zejména ten prvek, aby děti pochopily, že tím není ohrožená jejich rodina (čemuž stejně plně neuvěří, protože odcházení tatínků za jinými vidí neustále kolem sebe) - od chvíle, kdy se to dozví, budou mít v sobě kousek trvalé nejistoty.
Docela by mě zajímalo, jestli bude mít Koblih takové ty tendence typu "jsme jedna velká rodina, co se usadit k jednomu stolu a společně bratrsky fungovat...." 
valach*: Jo, to jsem zahlídl na návštěvě u mámy v bedně.
http://www.iprima.cz/porady/denik-zaslouzile-matky
Že by Kobliha převzala roli Reby McEntire? Tak to bych si vážně moc přál vidět.
markisha®blbne.cz: Jednou by to děti měly vědět, já mám nevlastní sourozence tři a mám pocit, že otecko ještě v tomto ohledu neskončil a byla to zajímavá setkání, už v tom, že mi to pomohlo psychicky, ale to je zas jiný příběh.
janna: brrr,obdivuju tě ,že to snášíš..... vím ,že jsou v tom nevinně děti a nikdo z nás čtenářů situaci objektivně neposoudí,ale já už bych měla dávno jasno....a Tobě nezbývá než popřát hodně pevných nervů.
zora: A jeste budes mit divny obdobi..., ja to zazila, a cele manzelstvi slo po 5 letech, od zpravy jeho milenky, ze s nim ceka dite do haje. Myslela jsem si, ze to zvladnu, ze to ustojim, mame spolu tez dite,ale proste to nejde(muj nazor). Celou dobu jsem se trapila, a kdyz pak zacal dite navstevovat i s jeho matkou, ukoncila jsem to. Zalezi, jak se koblih postavi k zene, se kterou ma dite, zalezi na tobe, jak prekousnes jeho neveru a dite, ktere sice za nic nemuze, ale je to proste naruseni celeho vaseho souziti.
chachina: Já bych to nechala na Koblihovi. Tedy, to si myslím, ale kdyby ta situace nastala, možná bych reagovala jinak. Člověk je věčný improvizátor..