Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kamil: Jsem dítě totality. Maminka se mne jako žáka základní školy zeptala, zda nechci chodit na jazykovku na kurzy angličtiny. Představa, že budu muset dojíždět 10 km do okresního města a ještě se něco učit mne vedla k jasné odpovědi: "Ne, nechci se učit angličtinu." Maminka to akceptovala a tak se stalo, že jsem se angličtinu nikdy neučil. Dodnes toho lituji a mamince tajně vyčítám, zejména, když jsem na dovolené u moře a mám problém si na recepci říct o klíč...