Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

sargo: No paráda, vlastně to zní skvěle Taky jsem si to tu musela promarodit, aby byly svátky opravdu brány s nadhledem a v pohodě. Proč to lidi netrkne včas? (Ne že bych se jindy s nervama přetrhla, ale všechno bylo na poslední chvíli a kde čím se člověk nechal rozhodit... ) Pečení vidím tak... přespříští rok.