Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

nena: Myslím, že jsem tohle zažila, jen dej pozor, abys té nástupkyni nedělala poskoka, (Podívej Irnko, já si s tímhle nevím rady, pomůžeš mi? - Prosím tě Irenko, kam s touhle položkou? Ale za kým mám jít, když ty to máš v malíčku??? atd..) a já zas nosila svou práci domů, byla nervóznější, unavenější, jelikož mne ta moje práce, kterou jsem opustila neustále pronásedovala a jak jsem to vyřešila? - Přestěhovali jsme se sem na chalupu a já dala výpověď a měla svatý pokoj.