Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

kaci: No jo, ono to fakt všechno stíhat nejde. A s dětma už vůbec ne. Já tady vždycky po 3 slovech odbíhám ustřihnout plastelínu, podívat se, nalít pití, najít panáčka... a to u toho jenom píšu komenty. Nějaká plnohodnotná práce nehrozí. Takže takový nějaký svoje "pracovní" šolíchání ani nepočítám. A to jsme všichni zdraví. Takže myslím, že bylo opravdu na čase, snad ti to opravdu vydrží. Jedna věc je, že si člověk řekne, že mu to všechno za to nestojí, ale pak mu to nedá... Jenže je fakt, že se svět prostě nezboří, když nebudeš dělat věcí milion, ale jenom 750 tisíc Ať ti vychází držet se plánu!