Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

klára: Hezká úvaha o blogerech.Taky mám pár oblíbených, které neustále sleduju a těším se až zase napíše něco Kobliha.
Myslim ze problem cekaren na onkoligii muze byt hlavne na malych mestech. Kazdy kazdeho zna a myslim, ze hlavne ze zacatku s tím chteji lide byt sami. Nerikam ze je to tak dobre.