Tenhle blog si píše Kobliha, matka jednoho Koblížka, jedné Koblížky, jednoho Koblížátka a manželka jednoho Kobliha. Doufám, že se Vám tu bude líbit!

A moje motto? Jakou cestou jdeš, takové lidi potkáváš.

mi-lada: Já ho prožila ve strachu o nejstaršího člana rodu ale v potěšení s nejmladším členem rodu. V uvědomění si toho, co je nevyhnutelné a toho, že čas nezastavíme, i když hodiny se právě o víkendu posunuly zpět.Ale to nám vlastně byla jen vrácena hodina ukradená na jaře.